5G sítě byly představeny světu roku 2016, nicméně celosvětově se začaly zavádět do provozu až v roce 2019. Dnes za uživatelský standart stále platí 4G, přičemž 3G operátoři teprve vypínají. Společností stále zaznívají obavy ve vztahu dopadů 5G sítí na zdraví člověka, a všechny dezinformace a hoaxy ještě nestihly vymizet. Ani mobilních telefonů s 5G zatím není na trhu zdaleka převážná část, a přitom se již nyní pracuje na 6G. Nabídnout by měla další razantní skokové navýšení rychlosti a výkonu, a tedy i možností.
Od dob mobilního radiotelefonu, přenosného telefonu připojovaného k centralizovanému operátorovi a předchůdce první generace mobilních telefonů s předcelulárním systémem, uběhlo více jak půlstoletí. K přechodu od analogových síťových přenosů 1G na digitální 2G začalo docházet v 90. letech. Komerčně byly poprvé spuštěny až v roce 1991 finskou společností Radiolinja. Funkčnost 1G přitom zůstala zachována až do počátku 21. století. Poslední síť 1G byla uzavřena v Rusku až roku 2017.
2G uživatelům přinesla první šifrované telefonní hovory mezi mobilním telefonem a celulární sítí, dala vzniknout datovým službám; textovým, obrazovým a multimediálním zprávám. Se standardem mobilních dat GPRS (General Packet Radio Service) dosahovala přenosového maxima 5 kB/s a s vylepšenou technologií EDGE (Enhanced Data Rates for GSM Evolution) 48 kB/s. V Evropě, Africe, Střední a Jižní Americe funguje dodnes a přežila dokonce i 3G. Velká část velkých poskytovatelů totiž vypíná 3G a 2G si ponechává jako záložní službu i přes lepší možnosti zabezpečení 3G umožněním UE (User Equipment) ověřit síť, ke které se připojuje.
Hlavním přínosem 3G byl v první řadě mobilní a pevný bezdrátový přístup k internetu. První komerční síť začala fungovat až v roce 2001. Spuštění bylo zpožděno zejména kvůli vysokým licenčním poplatkům, přesto vešla v obecnou známost díky pokroku ve vývoji spotřebitelských mobilních telefonů. V této době se na trhu objevuje první smartphone kombinující PDA (personal digital assistant – tj. malý kapesní počítač) s mobilním telefonem. Zvýšila se tak poptávka po mobilním internetu. Nová generace opět nabídla nová frekvenční pásma a vyšší datové rychlosti a zavedla termín „mobilní širokopásmové připojení“, ale s přenosovou rychlostí mobilních stanic pohybující se mezi hodnotami 0,1-0,8 MB/s byla stále na hony vzdálená dnešním možnostem.
S dodnes nejběžněji užívanou 4G se dostavil i první významnější rychlostní odskok. Hodnot 50 Mbps dosahuje až 10krát rychleji než většina připojení 3G. V hustě obydlených oblastech prakticky nemá konkurenci, nicméně 3G může místy stále dominovat v rurálních oblastech. Mezi nevýhody 4G by se dala řadit neschopnost připojení starších modelů mobilních telefonů a zvýšená náročnost na baterii. Vše ale vyrovnávají rychlostí potřebnou pro celou řadu aplikací od Netflix po Youtube, a tedy i streamovaná videa.
Roku 2019 se dočkala prvního komerčního spuštění síť 5G v Jižní Koreji. V ČR se ale prozatím nachází pouze malá skupina jejích uživatelů, i přes to, že již existují mobilní zařízení, které se pohybují ve středních cenových třídách. Latence poklesla do řádů jednotek milisekund a teoretická přenosová rychlost může údajně dosáhnout hodnoty 20 Gbit/s.
Zatím se s 5G teprve seznamujeme. Co doposud víme a co v tuto chvíli slibuje 6G, které se momentálně nachází ve fázi vývoje? Její spuštění se prozatím předpokládá na rok 2030, přičemž jihokorejská vláda věští první funkční prototypy už pro rok 2026. Dobu soutěže a zejména započetí komerční využitelnosti může zásadně ovlivnit schopnost přizpůsobit se novým nárokům sítě na straně výrobců zařízení.
6G bude opět pracovat na vyšších frekvencích a poskytovat větší kapacitu s mnohem menším zpožděním, které by nemělo překročit jednu mikrosekundu. Nejzajímavějším číslem je ale přenosová rychlost, u níž se v případech bezdrátového připojení hovoří o schopnosti 1 TB/s. Přístupové body budou schopné obsloužit vícero klientů/uživatelů současně prostřednictvím ortogonálního multiplexu s frekvenčním dělením (OFDM z anglického Orthogonal Frequency Division Multiplexing). OFDM je širokopásmová modulace, nelineární proces, kterým se zesiluje původní generovaný signál, využívající frekvenční dělení kanálu. Díky využití rozprostřeného spektra, metody užívané pro potlačování úzkopásmového rušivého signálu, je přenos vysílán na více ortogonálních, vzájemně se neomezujících, subnosných frekvencích.
6G slibuje přímou integraci „mobile edge computing“. Protikladem mu je „cloud computing“, ve kterém běží všechny procesy na jednom centrálním cloudu. U edge computing jsou výpočetní síly rozloženy do několika koncových zařízení. Mezi klientem a serverem probíhá pouze ta nejnutnější komunikace. Ta podružná, týkající se např. sběru dat, kontrolních funkcí, ukládání obsahu, probíhá v místech bližších koncovému uživateli. Vzhledem k tomu dochází ke snížení latence, zrychlení procesů a rychlejší a přesnější analýze dat. Decentralizování výpočetních sil může v případě útoku i snížit jeho případné dopady díky narušení pouze jednoho (okrajového) bodu v celé síti, jež může být rychle vyřazen z provozu, aniž by se jeho odstřižení podepsalo na dostupnosti zbylé infrastruktury.
Lepší globální pokrytí, efektivnější a bezpečnější mobilní sítě doplňuje další řada výhod a novinek.
Předpokládaná je nižší uhlíková stopa díky lepšímu využití chytrých technologií v elektrických zařízeních, dronech a vozidlech. Právě využití v dopravě slibuje obrovský pokrok na poli bezpečnosti. Okamžitá komunikace mezi jednotlivými přepravními prostředky s takřka nulovým zpožděním díky 6G bude její zárukou. Předpokládá se, že by si auta mohla v reálném čase vyměňovat informace o provozu kolem sebe a včas vyhodnocovat, reagovat a vykonávat potřebné akce k zabránění případné nehody. Mohlo by se proto jednat o přelomový krok ve vývoji autonomních vozidel a při jejich zavádění do běžné praxe.
Jejích možností bude využito ve všech oblastech a své uplatnění najde ve vládních i průmyslových aplikacích. Bude hlavním pilířem v rozvoji schopností detekce hrozeb, rozpoznávání rysů a obličejů a jako u každé technologie bude hrát roli její správné použití a v její implementaci bude hrát velkou roli otázka soukromí a svobody. Kromě diskutabilních benefitů se projeví i v oblastech monitoringu zdraví, měřících schopnostech od kvality ovzduší po snímání plynů a toxicity. Brzy po zapojení do provozu začne docházet k integraci původně nesourodých technologií a propojování a zhušťování sítě vysokých počtů fyzických zařízeních známé pod zkratkou IoT (Internet of Things), což se podepíše na možnostech funkcí tzv. chytrých měst.
Nové možnosti připomínající sci-fi filmy slibuje zejména komunikace a rozvoj metaverse. Metaverse je počítačem generované virtuální 3D prostředí přístupné přes internet. Do budoucna nejdříve nahradí dnešní podoby sociálních sítí. Internetové prohlížeče, zasílání textových zpráv a video call by se mohli změnit na komunikaci uvnitř virtuální reality suplující možnosti reálného světa za pomoci VR brýlí prostřednictvím digitálních 3D avatarů/profilů živých uživatelů. Předpokládat se tak dá čím dál větší a uvěřitelnější přesouvání reálných prožitků do světů umělé inteligence. Zda se jedná o první krok, který jednou skončí u futuristických vizí lidských těl nonstop připojených k neomezeným možnostem umělé inteligence na planetě se zničenou přírodou obstarávanou stroji, připomínající film Matrix, či vybrané epizody oblíbeného seriálu Black Mirror se dozvíme v následujících několika desetiletí. Tak jako tak bude 6G jedním z prvních předpokladů pro naplnění těchto fantazií.
